8 bitpixelový atlas kytovců
Pánové hlubin, vykreslení pixel po pixelu. Projdi si šest kytovců, spusť sondu do nejtemnějších zón oceánu a zjisti, co se děje tisíce metrů pod hladinou.
Zajímavosti: plejtvák obrovský měří 30 metrů, vorvaň se potápí do 2 000 metrů, keporkak uplave 8 000 kilometrů, kosatky mají vlastní dialekty, běluze se říká mořský kanárek a narvalův kel je zub dlouhý tři metry.
30 m
délka největšího kytovce
190 t
hmotnost plejtváka
2 000 m
rekordní ponor vorvaně
52 Hz
frekvence osamělého volání
01 · katalog druhů
Kosticovci filtrují vodu přes rohovinové ploty, zubatci loví zuby a ozvěnou. Všichni ale dýchají vzduch, rodí živá mláďata a patří mezi největší tvory planety.
KosticovecBalaenoptera musculus
Největší zvíře, které kdy žilo na Zemi. Jeho srdce je velké jako malé auto a při nádechu dokáže za minutu zpracovat tisíce litrů vzduchu. Živí se krilem, přestože sám váží jako dvacet slonů.
ZubatecPhyseter macrocephalus
Největší hlava v živočišné říši tvoří třetinu jeho těla. Do temných hlubin se potápí za kalmáry a orientuje se pomocí nejsilnějšího zvukového orgánu v oceánu, takzvaného spermasetu.
KosticovecMegaptera novaeangliae
Jeho prsní ploutve měří pět metrů a jsou nejdelší v celé rodině kytovců. Samci zpívají melodie, které se mění každou sezónu, a některé populace uplavou mezi krmením a pářením přes 8 000 km.
ZubatecOrcinus orca
Vrcholový predátor, který loví ve smečkách vedených nejstarší samicí. Různé skupiny mají vlastní „dialekty“ a lovecké tradice, od lovu sledě až po techniku, kdy vlny smývají tuleně z ledu.
ZubatecMonodon monoceros
Arktický specialista se spirálovým klem, které je ve skutečnosti prodloužený zub a dorůstá až tří metrů. Většinu života tráví pod mořským ledem a zimní tmu přečká v polynijích, tedy v otevřených dírách v ledu.
ZubatecDelphinapterus leucas
Bílá velryba s pohyblivým čelem, kterému se říká meloun a slouží k zaměřování zvuku. Je nesmírně hlasitá: cvrliká, píská a štěbetá tak, že jí námořníci přezdívali „mořský kanárek“.
02 · interaktivní sonda
Oceán není jedna místnost. Od hladiny k nejhlubšímu příkopu se mění světlo, teplota i tlak. Přetáhni sondu a podívej se, kdo v které vrstvě žije.
Aktuální hloubka
120m
Slunečná zóna
epipelagická zóna
Tlak
13 atm
Světlo
11 %
Vrstva, kde ještě proniká dost slunečního světla pro fotosyntézu. Žije tu kril, drobní korýši, kterými se živí největší velryby světa.
Hloubky jsou zaokrouhlené a vycházejí z běžně uváděných rozsahů oceánských zón. Tlak na dně Mariánského příkopu odpovídá zhruba hmotnosti čtyř osob na každý centimetr čtvereční.
hloubka 1 200 m · světlo 0 %
03 · superschopnosti
Zvuk se pod vodou šíří čtyřikrát rychleji než ve vzduchu. Kytovci z toho udělali navigaci, komunikační síť i zbraň.
Zubatí kytovci vysílají kliknutí a z ozvěny si skládají obraz okolí. Vorvaň tím „vidí“ kalmáry v naprosté tmě.
Keporkak skládá melodie z frází, které se v čase mění. Zpěv se šíří mezi populacemi jako módní trend.
Mezi krmnými vodami u pólů a teplými lagunami u rovníku najezdí někteří kytovci tisíce kilometrů ročně.
04 · ochrana
Většina velkých kytovců čelí stejným překážkám: rušné lodní trasy, sítě, ve kterých se zamotají, a podvodní hluk, který přehluší jejich vlastní hlas.